Jsme na konci těhotenství a tak je čas na malou rekapitulaci.
Toto "nejkrásnější období v životě ženy" jsem očekávala se značným napětím, trpěla jsem například utkvělou představou, že první 3 měsíce budu blít jako Amina :-D a tak se moje už tak monstrózní čísla na váze nebudou zvyšovat tak rychle...
Jaké bylo moje překvapení, když uplynul trimestr a já jsem objímala toaletní mísu jen dvakrát, z toho jednou vlastní vinou, když jsem měla výborný nápad vzít si na lačný žaludek předepsaný Ascorutin :-)
Netrpělivě jsem vyhlížela ony všude zmiňované těhotenské chutě, kdy je nastávající maminka schopná splácat páté přes deváté a nedělá jí problém zajídat kyselou okurku šlehačkou a podobně. Kupodivu ani tahle "radost" mě nepotkala. Trpěla jsem jen na občasné pár dní či týdnů trvající záchvaty chuti na určitou potravinu... Takže jsem například jeden měsíc PROSTĚ MUSELA mít denně aspoň 2 jablka, pak přišlo období, kdy jsem si denně vařila pytlík rýže, až si ze mne okolí dělalo legraci, že určitě budeme mít malého Číňánka :-D a tak podobně. Naštěstí jsem netrpěla ani na znechucení oblíbených potravin, takže jsem dál mohla snídat svoje oblíbené Gervais a šunku, jíst kus kus, tuňáka atd., vyhýbala jsem se jen známým náchylným potravinám, jako je tatarka nebo majonéza, nedovařená vejce, saláty, plísňové sýry a podobně.
Možná i díky toho jsem udržela váhový přírůstek jakž takž pod kontrolou a nabraných 10 kilo snad bude reálných časem taky shodit.
Nepostihly mě ani další "chuťovky" - migrény, hospitalizace, nejrůznější bolesti, otoky nohou, nemoci a tak dál.
Za celé těhotenství jsem tak zaznamenala jen neuvěřitelnou hormonální bouři (příteli by snad měla být nasazená svatozář, že ty moje nálady dokázal vydržet, já bych se někdy nekompromisně zastřelila :-D ) a dlouhotrvající pálení žáhy, na které naštěstí existuje spolehlivá pomoc - Rennie fruit.
V 9.tt mě vystrašilo 3 denní slabé krvácení a špinění, které naštěstí neznamenalo nic vážného a Popeláčka nijak neohrozilo.
Teď, pár dní před porodem, snad už můžu říct, že o co déle jsme na těhotenství čekali, o to hladší průběh potom mělo. Nezbývá, než doufat, že stejně hladký bude i finiš a splní se mi moje představa o tom, že za 10 hodin od příjezdu do porodnice bude po všem :-)))
A až se mě někdo za pár měsíců nebo let zeptá - tak co, jaké to bylo? - že mu budu moct říct "Prima, klidně bych si to hned zopakovala" :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat