"Nejkrásnější období v životě ženy", termín, který podle mého názoru musel vymyslet jednoznačně chlap, sebou přináší spoustu báječných věcí :-)
Posnídáte cereálie s mlékem ? Pálí vás žáha...
Posnídáte knackebrot se žervé ? Pálí vás žáha...
Poobědváte kuřecí maso s bramborem ? Pálí vás žáha...
Poobědváte knedlík s omáčkou ? Pálí vás žáha...
Ono je vlastně úplně jedno, jestli přemýšlíte nad tím, abyste jedli zdravě a vyváženě, nebo se cpete tím, na co vám právě padne oko v putyce IV.cenové... Odměnou vám tak nebo tak je pálení žáhy a tak nejvěrnějším partnerem se postupně stane jakýkoli přípravek, zamezující tomuto moooc "příjemnému" jevu.
Noc co noc konáte pravidelné výlety na WC, je úplně jedno, jestli večer přemýšlíte, kdy naposledy byste raději měli pít :-) ... Začínám pomalu chápat, jak těžký život mají postarší pánové s prostatou :-)
Neobvyklým jevem rozhodně není časté převalování se v posteli, v marné touze najít vhodnou a pohodlnou polohu, s postupujícími týdny máte pocit, že většinu noci se jen převalujete a spánek se jaksi vytrácí.
Nejspíš příprava na měsíce pozdější :-D
A aby to nebyla taková velká nuda, občas se probudíte z nějakého bezva snu, jehož scénář by mohl být předlohou pro kvalitní hororový film :-)))
Poslední takový zážitek pochází v dnešní noci... V postýlce vedle mě ležel chlapeček, s tváří dospěláka, naprostý klon svého tatínka... Vřískal, vřískal a vřískal.... Přebalení nepomohlo.... Nakrmení nepomohlo, chování nepomohlo.... Bezradně jsem nad ním stála, až mě napadlo zacpat mu pusu rohlíkem s máslem .... A kupodivu, ono to zabralo :-D
Ať žije nejkrásnější období v životě ženy............... :-)
čtvrtek 24. listopadu 2011
pátek 11. listopadu 2011
Jak nepodlehnout nákupní horečce ?
Včera jsme si s tatínkem a nastávající babičkou udělali nákupní výlet. Kromě pár dárků, které se nám podařilo obstarat, našim hlavním cílem byly dětské obchody.
Obhlídli jsme v reálu vyhlédnutý kočárek, i když v jiné barevné kombinaci, a byli moc rádi, že ani babča ho nenazvala "hrkočem", jak měla ve zvyku nazývat povoz synovce z polské tržnice :-)
Zatím tedy svůj názor neměníme a zůstáváme u DorJanu.
Dětské obchody jsou obvykle naprosto nepřitažlivé pro chlapy, ten můj s námi taky šel jen z "donucení" a s notně protáhlým obličejem a milionem komentářů :-D
"Jak může někdo říct, že tohle je memídeeeek?" nebo "Tomuhle říkají pejsek" případně "Vždyť je to všechno na jedno brdo, k čemu to všechno jeeee?"
Nastávající babička, jejíž jediné zkušenosti s nákupem dětských věcí pochází z minulého století (jak s oblibou říkám, no jooo, ty jsi ale rodila v pravěku) nevěděla, jakou vymoženost dnešních maminek ohlížet dříve, který obleček pro miminko je krásnější a kdyby vyhrála ve Sportce, určitě by ty obchody vykoupila do posledníh hadříku... Vzhledem k tomu, že ale tušíme, že miminko vyroste z oblečků, než se dvakrát otočíme, jsme ji statečně krotili a tak jsme ve finále do auta nakládali jen jednu zavinku, deku, která se dá zapnout a vznikne z ní něco jako fusak, ponožky a dokoupené plenky a osušky.
Začíná mě to obstarávání věcí fakt bavit :-)))
Obhlídli jsme v reálu vyhlédnutý kočárek, i když v jiné barevné kombinaci, a byli moc rádi, že ani babča ho nenazvala "hrkočem", jak měla ve zvyku nazývat povoz synovce z polské tržnice :-)
Zatím tedy svůj názor neměníme a zůstáváme u DorJanu.
Dětské obchody jsou obvykle naprosto nepřitažlivé pro chlapy, ten můj s námi taky šel jen z "donucení" a s notně protáhlým obličejem a milionem komentářů :-D
"Jak může někdo říct, že tohle je memídeeeek?" nebo "Tomuhle říkají pejsek" případně "Vždyť je to všechno na jedno brdo, k čemu to všechno jeeee?"
Nastávající babička, jejíž jediné zkušenosti s nákupem dětských věcí pochází z minulého století (jak s oblibou říkám, no jooo, ty jsi ale rodila v pravěku) nevěděla, jakou vymoženost dnešních maminek ohlížet dříve, který obleček pro miminko je krásnější a kdyby vyhrála ve Sportce, určitě by ty obchody vykoupila do posledníh hadříku... Vzhledem k tomu, že ale tušíme, že miminko vyroste z oblečků, než se dvakrát otočíme, jsme ji statečně krotili a tak jsme ve finále do auta nakládali jen jednu zavinku, deku, která se dá zapnout a vznikne z ní něco jako fusak, ponožky a dokoupené plenky a osušky.
Začíná mě to obstarávání věcí fakt bavit :-)))
sobota 5. listopadu 2011
středa 2. listopadu 2011
Malé velké odhalení...
Dneska jsme byli objednaní na "velký" ultrazvuk, který by měl odhalit případné vývojové vady.
Nehledě k tomu, že představa, že když vás objednají do nemocnic na konkrétní dobu, taky vás v onu dobu vezmou, je značně naivní, samotný ultrazvuk je opravdu hooodně podrobný a dlouhý.
Paní doktorka (kterou už jsem od vidění znala z návštěvy při problému se špiněním) dlouze koukala do monitoru, diktovala sestřičce spoustu údajů... Já viděla houby a jen se v duchu modlila, ať nezazní nic negativního... Nejkomičtějším zážitkem pro mě ale byl pohled na tatínka na nedaleké židli, který koukal do monitoru jak doktor do bolavé ř*ti (citlivější povahy prominou)... Později po odchodu z ordinace přiznal, že tam poznal velké houby :-D
Každou další větou z úst doktorky (... v pořádku) jsem byla klidnější, ledviny obě, močový měchýř v pořádku, páteř v pořádku, hlavička v pořádku, nejdelší ale bylo čekání na srdíčko a plíce... Když jsme uslyšeli pravidelný zběsilý tlukot srdíčka a i teď onu uklidňující větu "plíce a srdíčko v pořádku"..... tu ránu bych vám přála slyšet.
Poslední krok, který zbýval, bylo odhalit největší tajemství - a sice, jestli naši malou domácí "vojnu" vyhraje tatínek nebo já... I tentokrát tatínek nezklamal a když doktorka najela mezi nožky a naprosto neomylně začala kroužit kolem pohlaví..... Které bylo na první pohled zřejmé.... Znovu nic neviděl :-D a výsledek se dozvěděl jen z počítače sestřičky, které koukal přes rameno.
Ultrazvuk nade vší pochybnost ukazoval ........................... bude to kluk !
Maminka má holt tentokrát smůlu a bude muset to svoje malé velké zklamání překousnout... Ono to půjde, jen to pár dní potrvá zvyknout si na fakt, že malá princeznička s culíky a šatičkami se prostě nekoná :-)))
Nehledě k tomu, že představa, že když vás objednají do nemocnic na konkrétní dobu, taky vás v onu dobu vezmou, je značně naivní, samotný ultrazvuk je opravdu hooodně podrobný a dlouhý.
Paní doktorka (kterou už jsem od vidění znala z návštěvy při problému se špiněním) dlouze koukala do monitoru, diktovala sestřičce spoustu údajů... Já viděla houby a jen se v duchu modlila, ať nezazní nic negativního... Nejkomičtějším zážitkem pro mě ale byl pohled na tatínka na nedaleké židli, který koukal do monitoru jak doktor do bolavé ř*ti (citlivější povahy prominou)... Později po odchodu z ordinace přiznal, že tam poznal velké houby :-D
Každou další větou z úst doktorky (... v pořádku) jsem byla klidnější, ledviny obě, močový měchýř v pořádku, páteř v pořádku, hlavička v pořádku, nejdelší ale bylo čekání na srdíčko a plíce... Když jsme uslyšeli pravidelný zběsilý tlukot srdíčka a i teď onu uklidňující větu "plíce a srdíčko v pořádku"..... tu ránu bych vám přála slyšet.
Poslední krok, který zbýval, bylo odhalit největší tajemství - a sice, jestli naši malou domácí "vojnu" vyhraje tatínek nebo já... I tentokrát tatínek nezklamal a když doktorka najela mezi nožky a naprosto neomylně začala kroužit kolem pohlaví..... Které bylo na první pohled zřejmé.... Znovu nic neviděl :-D a výsledek se dozvěděl jen z počítače sestřičky, které koukal přes rameno.
Ultrazvuk nade vší pochybnost ukazoval ........................... bude to kluk !
Maminka má holt tentokrát smůlu a bude muset to svoje malé velké zklamání překousnout... Ono to půjde, jen to pár dní potrvá zvyknout si na fakt, že malá princeznička s culíky a šatičkami se prostě nekoná :-)))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)