Totálně vystresnutá jsem vyšlapala schody a vzápětí jsem myslela, že mě trefí, na dveřích cedule DOVOLENÁ !Tohle se prostě musí stát jenom mně, pomyslela jsem si, ještě navíc, když jsem speciálně týden předtím ve středu posílala partnera, aby se mi mrknul, jestli náááhodou dr. nemá dovolenou. Smůla, mrknul, ale ve středu ráno, načež cedule se tam objevila až v rámci jeho odpolední ordinace...
No nic, k zástupu se nepohrnu (není to nic akutního), na pohotovost taky nejdu (ještě bych si ty vymyšlené problémy přivolala), tak si prostě budeme muset ještě týden počkat.
Největší škoda ale byla, že jsem tak hezky měla vymyšlené, že to prozradím kromě maminy nejbližším lidem - ségře a tatínovi. Měla jsem to krásně naplánované, že dám do obálky dopis a nechám ji nadepsat někým jiným, aby to nepoznala... A uvnitř bude text něco jako:
"Ahoj teto, ty mě ještě neznáš, ale já už se na tebe moc těším. Přijdu se na vás podívat někdy v půlce března."
Faaakt jsem chtěla vidět její reakci, až si to přečte.. No nic, tak to bude až za týden.
Žádné komentáře:
Okomentovat