Včera jsme si s tatínkem a nastávající babičkou udělali nákupní výlet. Kromě pár dárků, které se nám podařilo obstarat, našim hlavním cílem byly dětské obchody.
Obhlídli jsme v reálu vyhlédnutý kočárek, i když v jiné barevné kombinaci, a byli moc rádi, že ani babča ho nenazvala "hrkočem", jak měla ve zvyku nazývat povoz synovce z polské tržnice :-)
Zatím tedy svůj názor neměníme a zůstáváme u DorJanu.
Dětské obchody jsou obvykle naprosto nepřitažlivé pro chlapy, ten můj s námi taky šel jen z "donucení" a s notně protáhlým obličejem a milionem komentářů :-D
"Jak může někdo říct, že tohle je memídeeeek?" nebo "Tomuhle říkají pejsek" případně "Vždyť je to všechno na jedno brdo, k čemu to všechno jeeee?"
Nastávající babička, jejíž jediné zkušenosti s nákupem dětských věcí pochází z minulého století (jak s oblibou říkám, no jooo, ty jsi ale rodila v pravěku) nevěděla, jakou vymoženost dnešních maminek ohlížet dříve, který obleček pro miminko je krásnější a kdyby vyhrála ve Sportce, určitě by ty obchody vykoupila do posledníh hadříku... Vzhledem k tomu, že ale tušíme, že miminko vyroste z oblečků, než se dvakrát otočíme, jsme ji statečně krotili a tak jsme ve finále do auta nakládali jen jednu zavinku, deku, která se dá zapnout a vznikne z ní něco jako fusak, ponožky a dokoupené plenky a osušky.
Začíná mě to obstarávání věcí fakt bavit :-)))
Žádné komentáře:
Okomentovat